Post: pravý (občas levý) trenér

Do PD jsem přišla: V létě 2010.

K dračím lodím jsem se dostala: Dračáky jsem měla v podvědomí už pár let před mým příchodem (při pohybu kolem řeky buben nelze přeslechnout), ale teprve když mi kamarádka řekla, že začala chodit, odhodlala jsem se vyzkoušet to taky.

Co mi na dračích baví nejvíc: Kolektivní dřina a po deseti letech plavání to, že jsem místo pod vodou nad vodou.

Čeho si během působení v PD vážím nejvíc: Získala jsem pár skvělých přátel, hodně kamarádů a mraky zážitků.

Proč bych to doporučila ostatním: Protože byste měli zkusit všechno, abyste si jednou neřekli: „Jé, škoda že jsem to nezkusil.“

Co si říkám před startem v lodi: V pohodě, do desíti minut mám hotovo, do dvou minut mám hotovo, do minuty mám hotovo...

Zažitý rituál: Nikdo, opravdu nikdo, mi nesmí sáhnout na pádlo! Pravdou je, že jsem párkrát vyměkla.

Osobní motto: „Jdeme vejš!“ říká trenér a já si říkám: „Lepší než drátem do oka...“